Většina návštěvníků zná Ázerbájdžán jen díky lesklému Baku. Skutečné kouzlo země ale objevíte, teprve když se vydáte na sever, do hor Velkého Kavkazu. Zelené hřebeny, dravé řeky, kamenné vesnice a hlavně klid – to je úplně jiná tvář „země ohně“, než jakou čekáte.
Xınalıq – vesnice na střeše Kavkazu
Vysoko v horách nad městem Quba, ve výšce kolem 2 300 metrů, leží Xınalıq (Khinalug). Patří k nejvýše položeným trvale obydleným vesnicím Evropy a lidé tu žijí nepřetržitě už tisíce let. Kamenné domy jsou naskládané do svahu tak, že střecha jednoho slouží jako dvorek druhého. Stromy v takové výšce nerostou, a tak se odpradávna topí sušeným kravincem – uvidíte ho vyskládaný v úhledných plackách na zdech.
Nejzvláštnější je řeč. Místní mluví khinalugštinou, samostatným jazykem, kterým se nedomluvíte nikde jinde na světě. V roce 2023 byla vesnice spolu s prastarou pasteveckou stezkou Köç Yolu zapsána na seznam UNESCO. Zajímavost: dodnes tu přežívají stopy dávného uctívání ohně, což k „zemi ohně“ pěkně sedí.
Jak se do Xınalıqu dostat
Z Baku je to na sever zhruba 3–4 hodiny do Quby, odtud pak ještě asi 1–2 hodiny do hor po silnici, která byla dlouho jen prašná a dnes je zčásti zpevněná. I tak se sem nejlépe jede terénním vozem s místním řidičem – hlavně po dešti. Veřejná doprava je nepravidelná, počítejte spíš s najatým autem na celý den nebo přenocováním.
Lahıc: vesnice mědikovců
Druhou nezapomenutelnou zastávkou je Lahıc (Lahij), ležící v údolí řeky Girdimanchay. Proslulo staletou tradicí zpracování mědi – v dílnách podél dlážděné hlavní ulice dodnes uslyšíte klepání kladívek o měděné konvice, talíře a misky. Je to živé řemeslo z dob Hedvábné stezky, ne muzeum za sklem. Měděný výrobek odtud je jeden z nejhezčích suvenýrů, jaké si z Ázerbájdžánu přivezete.
Quba a Červené město
Quba na úpatí hor je proslulá jablečnými sady a tkaním koberců a slouží jako brána k horským vesnicím. Přes řeku od ní leží Červené město (Qırmızı Qəsəbə) – obec považovaná za jedno z mála čistě židovských sídel svého druhu mimo Izrael. Víc o severu píšeme v článku Quba, Lahíc a Červené město.
Kde přespat a co čekat
V horách se ubytujete v rodinných penzionech (guesthouse) a homestay. Nečekejte hotelový komfort – čekejte ale pověstnou ázerbájdžánskou pohostinnost, domácí chléb, sýr, med a čaj podávaný bez ustání. Právě nocleh u místní rodiny bývá silnějším zážitkem než samotné výhledy.
Kdy vyrazit a co si sbalit
Nejlepší období je od pozdního jara do začátku podzimu (zhruba červen–září), kdy jsou horské silnice sjízdné. Mimo tuto dobu bývají vyšší vesnice odříznuté sněhem. I v létě je ve výšce chladno, hlavně ráno a večer, takže s sebou vezměte vrstvy oblečení, pevné boty a nepromokavou bundu. Hotovost v manatech je nutnost – bankomaty ani karty tu nehledejte. Podrobný přehled sezón máme v článku kdy jet do Ázerbájdžánu.
Časté otázky
Jak vysoko leží Xınalıq?
Přibližně 2 300 metrů nad mořem. Patří k nejvýše položeným trvale obydleným vesnicím Evropy a je obydlená už tisíce let.
Dá se do horských vesnic jet celoročně?
Ne. Nejjistější je červen až září. Mimo sezónu mohou být silnice do vysoko položených vesnic zablokované sněhem.
Potřebuju do hor terénní auto?
Do Xınalıqu se to důrazně vyplatí, hlavně po dešti. Nejjednodušší je najmout řidiče se zkušeností s horskými cestami.
Jakým jazykem se v Xınalıqu mluví?
Vlastní khinalugštinou, samostatným jazykem této jediné vesnice. Domluvíte se ale i ázerbájdžánsky a často rusky.
Co si přivézt z Lahıce?
Ručně tepané měděné nádobí – talíře, konvičky a misky se vzory. Je to trvanlivý a typický suvenýr z tamních dílen.
Kam dál? Projděte si sedmidenní itinerář nebo přehled výletů z Baku.
